Přes noc u Ďábla v Babicích

Protože je Bára na půl roku studijně v Austrálii, naskytla se příležitost strávit dlouho plánovaný večer v Babicích ve dvou. Vlastně jsem u Ďáblů na pořádné návštěvě ještě ani nebyl, takže jsem rád využil pohostinnosti starého přítele aka adamováka a odpoledne se vydal autobusem skrz světle zelený pučící les do Babic.

Po krátké procházce, kde nesměl chybět kousek urbexu v opuštěné vodárně a ještě kratším zabloudění mezi ploty zahrad nad lesem jsme o ohýnku na zahradě stihli příjemně probrat všechno, na co nebyl v posledních měsících čas. Od stavebnictví přes vědu a technologie až po smysl života. Ale to už bylo na čase jít spát, abychom ráno mohli společně vyrazit na prvomájovou vycházku, kterou pro nás uspořádala Renča.